Konfucius

Knihy » Autoři » K » Konfucius

Konfucius Konfucius [Kchung-c'], vlastním jménem Kchung Čchiou (asi 551-479 př.n.l.), byl velkým čínským filozofem a státníkem, zakladatelem první filozofické školy v Číně. Učení konfucianismu, rozvinuté pozdějšími autoritami (Mencius, Sün-c', Ču Si) a obohacené o myšlenky z jiných filozofických směrů (legalismus, taoismus, buddhismus), mělo až do 20. století dominantní vliv na život v Číně, Japonsku, Koreji a Vietnamu.

Konfucius pocházel ze šlechtického rodu Kchung ve státě Lu (dnes provincie Šan-tung), i přes svůj původ však vyrůstal v nuzných poměrech. Pracoval postupně jako skladník, dozorce na polích, ministr veřejných prací a ministr spravedlnosti. Po čase působení v politice (od 50 let věku) byl nucen odejít do exilu a řadu let strávil na cestách. Do vlasti se mohl vrátit v 67 letech.

Své žáky, kterých bylo kolem tří tisíc, učil dějinám, básnictví a především filozofii, která klade důraz na hlubokou lidskost, etiku osobního a rodinného života a také na dodržování řádu a tradičních obřadů. Ideálem je Dokonalý nebo Ideální Člověk (šeng-žen), případně jeho předstupeň, Ušlechtilý Člověk (ťün-c'). Za toho se považoval i sám Konfucius.

Konfucius je podle tradice autorem velmi významných knih. Přisuzováno je mu i autorství Knihy proměn (I-ťing), ta je však pravděpodobně mnohem starším dílem (nejstarší části pocházejí z 12.-11. stol. př. n. l.). Konfucius napsal Knihu písní (Š'-ťing), Knihu listin (Šu-ťing), Knihu obřadů (Li-ťi), Knihu hudby (Jüe-ťing), Letopisy jara a podzimu (Čchun-čchiou), Rozhovory školy (Ťia-jü) a především Rozhovory a výroky (Lun-jü), kde je zachyceno jeho učení.

Řadit podle||
Zobrazit všechno | Stránky:
Zobrazit všechno | Stránky: