Očkování - obchod se strachem

Výprodej zboží|Zboží skladem|Knihy » Autoři » B » Buchwald Gerhard|Knihy » Kategorie » Očkování|Knihy » Kategorie » Zdraví|Knihy » Kategorie » Zdravotnictví|Knihy » Nakladatelství » Alternativa

Cena:215,-
doporučená cena: 299 Kč
SLEVA: 84 Kč
dostupnost: skladem (2 kusy)
248 stran, vazba brožovaná,
formát: 205x145 mm, vydáno 2003
hodnocení:0, (1 min / 5 max), hlasů:0

Jak rozpoznat nemoci způsobené očkováním

Velká koalice zdravotnických institucí, lékařů a farmaceutického průmyslu tvrdí, že očkování proti nemocem zlepšuje náš zdravotní stav. Doktor medicíny Gerhard Buchvald, přední německý odborník na očkování, v této obsažné knize ukazuje, že opak je pravdou: Po očkování onemocnělo, a to i dlouhodobými chronickými chorobami, mnoho lidí!

Závažná přenosná onemocnění a velké epidemie minulých století byly již na ústupu dávno před zavedením očkování. Riziko poškození způsobeného očkováním je dnes podle všech poznatků větší než pravděpodobnost zdravotního poškození způsobeného danou nemocí.

Některá chronická onemocnění mohou ukazovat, jaký druh očkování se na jejich vzniku podílel. Zejména malé děti reagují na očkování silně a musí trpět jeho nežádoucími účinky.

Autor vyvrací oficiální dogmata výrobců vakcín. Uvádí případy vážných poškození zdraví a úmrtí následkem očkování. Pojednává každou vakcínu zvlášť, s ohledem na její specifika. Podrobně se zabývá různými formami poškození. Radí, jak rozpoznat symptomy poškození očkováním. Hovoří zasvěceně i o historii vakcinace a o současném stavu v Německu, kde je očkování, podobně jako v mnoha jiných zemích, nepovinné. Uvádí případy poškozených, kterým soudy přiřkly náhradu škody.

Tuto knihu by si měl přečíst každý rodič a každý zdravotník, který pracuje s vakcínami či s onemocněními, vzniklými jako následek očkování.

Ukázka:

Hluboko v našem národě je zakořeněna nespokojenost se zdravotní politikou naší vlády, strach z poškození následkem očkování a strach ze všemocných lékařů. To může být příčinou, proč mě v posledních letech stále častěji zvou, abych přednášel na téma očkování a poškození následkem očkování v homeopatických školách, na lidových universitách, v organizacích studentů medicíny; Učitelských a zdravotnických spolcích, ve spolcích na ochranu zvířat a na lékařských kongresech. V posledních 10 letech jsem na toto téma přednášel ve 120 městech. Již v prvním roce po převratu jsem byl pozván do Východního Berlína. Co se týče zahraničních měst, přednášel jsem dosud v Karlových Varech, Vídni, Vídeňském Novém Městě, Štýrském Hradci, Salzburgu, Innsbrucku, Aténách, Interlaken, Brescii, Trentu, Miláně, Villachu, Římě, Boženu, Meranu, Bernu, Ženevě, Paříži, Woudschotenu (Holandsko), Londýně, Aucklandu a 8 dalších městech na Novém Zélandu.

Jak k tomu došlo?

Před mnoha lety jsem se seznámil s Hermannem Forschepiepem, předsedou německého Lidového zdravotního hnutí. Energický, pohotový a výkonný muž, který mě vyhledal, aby se se mnou poradil o nějakých medicínských záležitostech. Z toho se postupně vyvíjela stále užší spolupráce, a když Hermann Forschepiepe založil "Svaz na ochranu poškozených následkem očkování" stal jsem se jeho "lékařským poradcem". Díky této činnosti jsem získal vhled do problematiky poškození následkem očkování a seznámil se s hroznými osudy postižených.

Během studia na universitě, ale i v poválečných letech jsem slýchal pouze o přednostech a požehnání očkování a neměl jsem ani zdání o obrácené straně této mince. Tehdy se jednalo téměř výlučně o poškození následkem očkování proti neštovicím. Je to již 35 let, co působím jako "lékařský poradce" ve Svazu na ochranu poškozených následkem očkování. V té době se v Německu ještě vyskytovaly infekce neštovic, a tak mi nezbývalo, než se v rámci své činnosti kromě s poškozeními následkem očkování, zabývat i neštovicemi samotnými a očkováním proti nim.

V době vzniku epidemie neštovic byly noviny plné zpráv velkého rozsahu a s tučnými nadpisy, většinou na titulních stranách. Když jsem je tehdy čítával, ještě jsem nechápal, že jejich účelem je vyvolání strachu mezi obyvatelstvem. Stále se tvrdilo, že onemocněli pouze ti, kteří nebyli očkováni. Epidemie byly většinou pouze krátkodobé. Po jejich skončení se psalo, že místní epidemie se dále nerozšiřovala jen proto, že byla okamžitě zahájena masová očkovací kampaň. V rámci takové masové kampaně se prováděly až statisíce aplikací. Psalo se o nich v novinách (většinou na titulních stránkách) spolu s výzvou, aby se lidé okamžitě nechali očkovat. Částečně se o epidemiích psalo i v odborných lékařských časopisech.

Zde jsem si všiml, že se připouštělo - i když většinou pouze drobným písmem a skrytě - že onemocněli také lidé, kteří se krátce předtím nechali očkovat. Tomu jsem se velmi divil, neboť jsem byl stále v zajetí víry, která mi byla naočkována během studia na universitě, a to, že očkování, zejména proti neštovicím, chrání před onemocněním.

V letech 1959-1966 jsem působil v plicní léčebně Ruppershain v Taunusu. Je to jen pár kilometrů od Wiesbadenu a zde se mi náhodou podařilo nahlédnout v městské nemocnici do chorobopisů lidí, kteří tam byli léčeni na neštovice několik let po skončení 2. sv. války. V poválečném Německu došlo kil neštovicovým epidemiím, první byla v r. 1947 ve Wiesbadenu. Seznámení se s těmito chorobopisy pro mě znamenalo zatím největší otřes v mé pracovní kariéře.

Pacienti léčení na neštovice byli nejen očkováni podle německých zákonů, ale byli ještě přeočkováni poté, co vyšlo najevo, že v americkém lazaretu ve Wiesbadenu jsou ošetřováni američtí vojáci trpící neštovicemi. To protiřečilo všemu, co jsme se na universitě učili, a čemu jsem dosud věřil: Očkování proti neštovicím je nejstarším dosud známým druhem očkování.

Již v dávné minulosti si lidé všimli, že ten kdo prodělal nějakou infekční chorobou, již většinou opakovaně neonemocní. Kvůli tomu se lidé snažili dosáhnout přirozenou ochranu umělým způsobem. Dnes již víme, že na této cestě došlo k omylům s těžkými následky. Mnohé strašné epidemie neštovic minulých století nebyly způsobeny neznámou aktivací choroboplodných zárodků, ale velmi často výsledky lékařských opatření.

Teprve poté, co byly tyto pokusy zakázány státními a zemskými nařízeními, se podařilo epidemie neštovic zlikvidovat.